Ověřit pravost drahého kovu doma není nic složitého, pokud víte, na co se zaměřit. Základní orientaci získáte už podle magnetu – zlato, stříbro ani platina nejsou magnetické, takže jakákoli přitažlivost znamená příměs. Pozor ale na slitiny, které magnet nelákají, a přesto nemusí mít potřebnou ryzost. Druhým krokem je vizuální kontrola: hledejte puncovní značku, která bývá na vnitřní straně prstenu nebo na sponě náramku. Puncovní úřad razí kovy od 0,5 gramu, u drobnějších šperků se značka objevovat nemusí.

Chemické testy v domácích podmínkách vyžadují opatrnost. Kapky na bázi kyseliny dusičné dokážou odlišit 925 sterlingové stříbro od postříbřené mosazi, ale nesmíte je aplikovat na kameny ani na povrch, který chcete zachovat. Pokud nechcete riskovat poškození, jak poznat pravost stříbra doma vám nabídne šetrnější postupy včetně porovnání hmotnosti a zvukové zkoušky. Ta spočívá v tom, že kov lehce poklepete o tvrdou podložku – pravé stříbro vydává dlouhý zvonivý tón, zatímco slitina zní tlumeně.

U zlata se nejčastěji setkáte s ryzostí 585 a 750. Kromě puncovní značky pomůže test tvrdosti: čisté zlato je měkké a nehtem do něj neuděláte rýhu, kdežto slitiny s mědí jsou tvrdší. Platina je hustší a těžší než bílé zlato, takže stejně velký prsten z platiny pocítíte v dlani jako znatelně těžší. Keramický test, při kterém šperk přejedete po neglazované dlaždici, odhalí jen povrchovou úpravu – zanechá-li stopu, jde o pozlacený nebo postříbřený předmět.

Žádná domácí metoda nedá stoprocentní výsledek. Magnet, kyselina, punc i hmotnost jsou indicie, které dohromady tvoří slušný obrázek, ale u cennějších kusů se vyplatí investovat do certifikované zkoušky. Ta stojí řádově stokoruny a odstraní pochybnosti, které by vás mohly stát mnohem víc než samotný test.